neděle 14. srpna 2016

Zom-B | recenze

Autor: Darren Shan
Přeložil: Jakub Kalina
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání (orig.): 2012
Rok vydání (cz): 2015
Počet str.: 166

Anotace:
Když se na YouTube objeví první záběry útoků zombií, nikdo jejich pravosti nevěří. I když hrozí, že oživlí mrtví zpustoší celý svět. Avšak pro B je mnohem důležitější, aby přežila na střední škole a vyhnula se svému alkoholickému a tyranskému otci.
Když zombie dorazí k nim do školy, B bude muset rychle najít ještě někoho dalšího, kdo přežil, aby se zachránila. Musí vyměnit školní chodby za ulice vymřelého Londýna a hlavně přežít!




Co by jste dělali, kdyby se na YT objevilo vide s útokem zombie? Myslím že na vybranou toho moc není, buď uvěřit, nebo ne. V takovéto situaci jsem se ocitla z pohledu středoškolačky B (její pravé jméno se v knize objevilo asi jenom dvakrát, takže si ho nepamatuji :\). A copak asi udělá B? Nic. Jen pořád žije každodenní život se svou partou dalších delikventů. A teprve až se zombie objeví jen kousek od ní, jedná.

Tohle se asi nemělo stát, nene. Já a Zom-B jsme se nikdy setkat neměly. Protože i když se mi postavy v ní nelíbily, pokračování si budu potřebovat přečíst (nesnáším tak useknuté konce!!!).


<- Bože, kolik jich ještě bude (-_-;)?!


Na začátku mě potěšilo, že je kniha o zombících psaná z pohledu dívky. No... to jsem ale ještě nevěděla jak se chová a jak vypadá.
Jak jsem zjistila, tak má vyholenou celou hlavu?! (já si ji teda představovala radši jenom způli bez vlasů) Celkově ona i její kamarádi jsou typ lidí, po kterých bych zombie hodila hned.
A ani nemluvě o jejím úžasném tatínkovi, tyran a 'rasista až na kost'.

Přiznávám, nejsem žádný hrdina a nikdy bych se na horror nekoukla dobrovolně (teda hlavně ne na ty s duchy, démony a dalšíma, a už vůbec ne sama, íííííí). Až moc to prožívám a pak min. týden nespím (zkušenost z dětství? noo, děkuju strýci :\).


Je rozdíl číst horror a dívat se na něj. U knihy mám jistotu, že se neleknu u nějaké scény, nevidím vnitřnosti (krev mi nevadí, i když v Zom-B je to všechno popsané až moc detailně) a už vůbec neslyším ošklivé a strašidelné zvuky. Tohle jsou věci, kterým se snažím co nejvíc vyhýbat. Ale i přesto mám ráda některé obludky a zajímám mě nadpřirozeno, tak si toho aspoň můžu dopřát v knižní verzi (n_n).


Když si řeknu zombie, představuju si človíčka zbarveného do zelena vydávající znuděné vrčení a pomalého jako hlemýžď. Od těch v Zom-B (kteří se objevili skoro až na konci knihy) se ale dost liší. Setkala jsem se tam s nějakými, který běhají, někteří dokonce mluvily (i když ne moc dobře, spíš 'přizabitě').

Nakonec bych ještě, těm co by tuto knihu chtěli někdy číst, doporučila, aby se nedívali na poslední stránku a už vůbec nečetli úplně poslední větu. Já to udělala a... no co, kdo by to nečekal. Jen to nebylo takové překvapení (snažím se až moc nespoilerovat ;))...

Žádné komentáře:

Okomentovat