neděle 14. srpna 2016

Šepotání | recenze

Orig. název: Splintered
Autorka: A. G. Howard
Přeložila: Magdaléna Stárková
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání (orig.): 2013
Rok vydání (cz): 2015
Počet str.: 415
Počet kapitol: 21

Anotace:
Alyssa slyší šepotání květin a hmyzu, je to dar, který připravil o rozum už její matku. Pocházejí totiž z rodiny Alice Liddelové, lépe známé coby Alenky z Říše divů, skutečné inspirace Lewise Carrolla, podle níž stvořil svůj proslulý fantaskní svět.

Když se matčin stav zhorší, nemůže už Alyssa své dědictví dál popírat a zjistí, že na těch fantastických pohádkách, které zná z dětství, je víc pravdy, než by se mohlo zdát. Vydává se na útěk, který zavinila už kdysi dávno právě Alice. Trhlinou v zrcadle se dostane do Říše divů, jež je mnohem ponurejší, než jak ji zná z knížek a stáhne s sebou i svého nejlepšího kamaráda a tajnou lásku Zacha. Na druhé straně už na ně čeká podezřelý, ale svůdný Morpheus a provází je při jejich hledání. Ale dá se mu opravdu věřit?





Alyssa je normální náctiletá dívka. Teda až na jednu věc: Rozumí květinám a hmyzu. Stejně tak i její matka, která díky tomu skončila v blázinci. Alyssa proto musí své prokletí tajit, aby neskončila jako ona.
Proč se to děje zrovna jim? Její prapraprababička je totiž Alenka Liddellová, skutečná Alenka z Říše divů.
Po jednom incidentu v blázinci Alyssin otec zapíše matku na elektrošoky v domnění, že se tak její stav zlepší. Alyssa chce ale matku před vymýváním mozku zachránit. Tak se s pomocí neznámého hlasu dostává skrz králičí díru do Říše divů, naneštěstí s sebou stáhne i nejlepšího kamaráda Zacha.
V Říši divů se skoro nic nepodobá příběhu Lewise Carrolla. Vše je temné a záhadné.
Ale úplně nejzáhadnější je Morfeus. Alyssin přítel z dětství a muž, který je až moc závislý na kloboucích.
Dá se mu věřit? Opravdu chce Alysse pomoct, nebo je v tom něco jiného?


Strašně jsem se těšila, až se mi tato kniha dostane do rukou. A po dočtení jsem byla maximálně spokojená :D.

Jako první mě na knize zaujal vzhled. Nejen že kniha má zelené písmo, ale začátek každé kapitoly je krásně vyzdobený.

Příběh samotný byl opravdu dobrý a plný překvapení. Líbilo se mi, jak autorka předělala Říši divů. Jména a vzhledy některých postav jsou dost odlišné než z originální Alenky. A samotné prostředí se také liší.
Zatímco v originále je Říše divů veselé a někdy trochu šílené místo, v Šepotání mi vše přijde temné a některé scény by se daly zařadit do hororu.

Věc která my nikdy nepůjde z hlavy je ten šílený milostný trojúhelník. Vždycky, když se dívám na film, seriál nebo čtu knihu, snadno si vyberu svého favorita. Ale tady to absolutně nešlo (teda nakonec jo, ale bylo to těžké :)). Ohledně postav mi ta hlavní trojka vůbec nesedla. A nejhorší byla Alyssa. Tolikrát jsem ji chtěla vytáhnout z knihy a pořádně profackovat (no neříkejte, že si to nezaslouží).

Je mi líto, ale díky naší Alysse a toho, jak kniha končí, si Šepotání víc jak tři tlapky nezaslouží (modlím se za lepší pokračování).

Žádné komentáře:

Okomentovat