neděle 14. srpna 2016

Divotání | recenze

Orig. název: Unhinged
Autorka: A. G. Howard
Přeložila: Magdaléna Stárková
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání (orig.): 2014
Rok vydání (cz): 2015
Počet str.: 430
Počet kapitol: 25

Anotace:
Alyssa Gardnerová propadla králičí dírou a postavila se pentlochňapovi. Zachránila život Zachovi, klukovi, kterého miluje, a unikla intrikám zvráceně svůdného Morfea i pomstychtivé Červené královny. Teď musí odmaturovat, přežít maturitní ples a pak může nastoupit na vysněnou prestižní uměleckou školu v Londýně.

Všechno by to bylo snazší, kdyby její matka, již právě propustili z ústavu pro duševně choré, nebyla tak přehnaně podezíravá a starostlivá. A mnohem snazší, kdyby se Morfeus jednoho dne neobjevil v její škole, aby ji nalákal na další nebezpečné dobrodružství v ponuré Říši divů – kam sama (tak trochu) patří. Alyssa se musí vyrovnat s jeho znepokojující přítomností ve skutečném světě a zároveň se pokouší Zachovi prozradit pravdu o minulosti, kterou zapomněl. Záblesky z Říše divů se postupně dostávají do jejích obrazů a vlastního života, Červená není daleko!

Pokud Alyssa zůstane ve světě lidí, vystaví nebezpečí Zacha, své rodiče a všechny, které miluje. Ale když znovu projde králičí dírou, bude muset čelit smrtící bitvě, která by ji mohla stát mnohem víc než jen vlastní hlavu.


Po dobrodružství v Říši divů se Alyssa vrací do svého každodenního života, který se ale liší tím, že ji neustále otravuje ukecaný hmyz a květiny, a pod jejími lopatkami se ukrývají křídla, která by chtěla ven.
Stačí dokončit poslední rok školy a hurá do Londýna na uměleckou školu se svým milovaným Zachem... Ještě předtím se ale naskytne spoustu zvratů, které jejím plánům zabrání.
Na škole se objeví nový student z Londýna s modrými vlasy a láskou k můrám... člověk... osoba... bytost... která Alysse budoucnost se Zachem překazit nejen že chce, ale i musí... Náš milovaný Morfeus ♥...
Ne že by byl Morfeus jediný, kdo nechce, aby Alyssa odjela se Zachem do Anglie. Je tu taky ochranářský tatínek a maminka, která se po návratu z psychiatrické léčebny snaží nahradit všechny ztracené chvíle se svou dceruškou. Ti ale na rozdíl od Morfeuse Alyssu neposílají do jisté záhuby rozpadající se Ríře divů...

LEPŠÍ NEŽ ŠEPOTÁNÍ...?

Ačkoliv s ne moc dobrými předsudky se mi do ruky dostalo pokračování Šepotání. Nejspíš jsem za tu dobu, co jsem četla Šepotání musela projít nějakým myšlenkovým přechodem, protože s tím, jak moc jsem Alyssu v prvním díle nemohla vystát, jak moc se mi nelíbil tem milostný trojúhelník... druhý díl se mi líbil o hodně, ale hodně víc. Dnes už přesně nechápu, proč jsem Alyssu pořád zavrhovala. V Divotání mi přišla v pohodě, možná někdy dělala pěkné kravinky, ale to se ještě snést dalo. Další věc, co mě vyděsila je, že mi Zach přišel zase na rozdíl od prvního dílu dost sympatický... Ale pak se objevil Morfeus a všechno šlo stranou...

REALITA NEBO ŘÍŠE DIVŮ...?

Když nad tím tak zpětně uvažuji... krutou realitou je, že za celý díl... za celých 400 stran jsme se vůbec nedostali do Říše divů! Je to dobře nebo špatně?
Věřím, že ne. Ten svět plný šíleností jsem si oblíbila a doufejme, že v závěrečném díle bude víc ze Říše divů.

JE MOŽNÉ TU VŮBEC NĚKOMU VĚŘIT...?

Nevím, jestli o tom opravdu dokážu něco pořádného říct bez spoilerů...
V Divotání se dozvídáte spoustu opravdu zajímavých a šokujících věcí, na kterých bude nejspíš záviset i pokračování.
U mě se vždycky děje to, že si hodně oblibuji i vedlejší postavy... větší blbost jsem udělat nemohla... Pravdou je, že vše co má něco společného s Říší divů je možná šílené, ale i nelítostně prolhané... Skoro žádná, jakkoliv moc oblíbená postava nevyvázne s čistím štítem a mě nezbývá než sedět s otevřenou pusou.

NÁŠ SLAVNÝ TROJÚHELNÍČEK...

Samozřejmě by se víc jak polovina příběhu neobešla bez řešení této zapeklité situace... Koho si Alyssa vybere?
Myslím,že tak těžké to snad není... Já už jsem se třeba rozhodla už v Šepotání (modré můry jsou nejlepší, ale pššššt!). Tak už si konečně vyber Alyssoooo!
Chceme tu přece řešit i jiné věci...

Na závěr i přes veškerá negativita mi těch 400 stran v podstatě proteklo mezi prsty. A teď, když mám recenzi konečně napsanou... Konečně se můžu pustit do závěrečného dílu!!!

Netušila jsem, že můžu být tak velký masochista, ale přes všechny ty zvraty, šílenosti... které do Říše divů prostě patří... já tuhle sérii prostě miluju!!!

Žádné komentáře:

Okomentovat